Hlad po titulu je veliký, hlásí megatalent z Jihlavy Čára

Jméno Lukáš Čára není pro fanouška 2. ligy neznámé. Již od svých šestnácti let nastupuje Lukáš pravidelně za tým SK Jihlava ve 2. lize a letos neodmítl také vábení z týmu juniorů mistra z Heřmanova Městce. Lukáš po pěti kolech vede regionální statistiky brankářů se slušným náskokem.

Lukáši, Tobě je 18 let a hraješ za juniory a 2. ligu za muže. Přiblížíš čtenářům za jaké družstva a v jaké kategorii za týmy hraješ?

Nastupuji za svůj mateřský tým a tím je SK Jihlava a stihl jsem nastoupit i za juniory, a to za Ježky Heřmanův Městec.

V kategorii juniorů hraješ za Ježky Heřmanův Městec. Jak zatím hodnotíš tuto sezónu z pohledu týmu a z pohledu osobních výkonů? Jak se vůbec upeklo Tvé hostování?

Moc zhodnotit sezónu z pohledu týmu nemůžu, jelikož můj start za Ježky se upekl ze dne na den, ale v tabulce se drží na první příčce, což značí velkou kvalitu týmu, kterou mají už od žákovských kategorií.

Svůj start hodnotím jako dobrý. Kluci mi pomáhali vzadu, a hlavně mě podporovali. Ježci hrají krásný hokejbal a pohled na ně byl pro mě opravdu až překvapivý, co všechno dokáží vymyslet za akce.

Moje hostování se upeklo, jak říkám, ze dne na den, když mi volal trenér Ježků, že nemají brankáře a shodou okolností jsem v Hodoníně ten samý den nastupoval i za Jihlavu, s otázkou, jestli bych si za ně nezachytal, a tak jsem neváhal.

V mužské kategorii hraješ za jihlavské SK. Po 5. kole jste na 3. místě tabulky bez prohry, byť dvakrát jste vyhráli na nájezdy. Jak zatím hodnotíš týmové a osobní výkony v této sezóně?

Jako tým hrajeme na dobré úrovni. Největší prověrku nám dal zápas právě v Hodoníně, kde se hra přelévala z jedné strany na druhou, a tak se nikdo nenudil. Teď se musíme soustředit na další zápasy co nás čekají a jít si pro první místo v tabulce.

Osobně si myslím, že jsem se oproti minulé sezóně zase o něco zlepšil a všechno mi od začátku sedlo. Chci abychom vybojovali titul, protože minulou sezónu jsme na to měli jen to prostě nevyšlo. A ten hlad po titulu je veliký.

Minulou sezónu si byl v 17 letech 2. nejlepší brankář naší soutěže druholigové soutěže. Jak často trénuješ a přidáváš si mimo klubové tréninkové jednotky? Děláš i nějaký jiný sport kromě hokejbalu?

Trénujeme 2x týdně, ale samozřejmě že mi pár tréninků nevyjde abych se mohl dostavit, a tak si dávám doma individuální trénink. Trénuji hlavně fyzičku, sílu a pružnost. Krom hokejbalu jsem si chodil kopnout malou kopanou, ale od doby, co jsem měl zlomenou čelist, už nechodím.

V tuto chvíli jsi v kategorii mužů statisticky zdaleka nejlepší brankář, kdy po 5 odchytaných utkáních máš úspěšnost zásahů 94 % a průměr 2 obdržené branky na zápas. Když můžeš, chytíš každou střelu a kolikrát své protihráče svými zásahy přivádíš k šílenství. Co Tebe jako brankáře nejvíce na chytání baví?

Na chytání mě osobně nejvíc baví to napětí, a to že když se hráčům v poli něco nepovede a protihráč se válí sám na bránu, tak já jsem ten poslední, který může zabránit gólu. A samozřejmě moc rád přivádím protihráče k šílenství, když mám zrovna den a daří se mi všechno na co sáhnu(smích).

Svými výkony, doufejme, snad neunikneš reprezentačním trenérům z kategorie U20. Co ale zkusit třeba chytat prvoligové zápasy či dokonce nakouknout do extraligy? Může nám prozradit své přání a plány do budoucna?

Určitě bych se do reprezentace rád podíval, ale to záleží hlavně na tom, jak se mi bude dál dařit, a hlavně na trenérech. Moje plány jsou takové, že na prvním místě je pro mě Jihlava a když by byla šance se podívat do 1. ligy nebo dokonce extraligy, je jasné že takovou nabídku neodmítnu.