Komunita hokejbalistů na Vysočině je sice úzká, ale o to více je srandy, neskrývá Michal Dočekal

V regionu Morava Jih se ve druhé lize po podzimu nacházejí na čele neúplné tabulky Okříšky. Jedním z nejproduktivnějších hráčů nejen týmu, ale i této soutěže v regionu je Michal Dočekal, který se hokejbalu věnuje teprve čtvrtou sezónu. Co ho k němu vedlo a jak vnímá hokejbalovou komunitu na Moravě?

Na tréninky začali jezdit i další sportovní nadšenci

Michale, s Okříškami jste po podzimní části na čele druhé ligy v regionu, ale tabulka není úplná. Co podle Vás nejvíce přispívá k tomu, že se jako tým držíte nahoře?

Máme dobře namíchaný tým, kde jsou zkušení hráči, kteří už v hokejbale něco zažili, a mladými kluky, kteří hokejbal hrají sice jen chvíli, ale rychle se učí a dodávají na hřišti rychlost a důraz. Tabulka je hodně vyrovnaná a každý zápas může s tabulkou hodně zamíchat. My se budeme snažit udržet před nadstavbovou částí co možná nejvýše.

V první trojici kanadského bodování druhé ligy regionu Morava Jih jsou dva hráči Okříšek, jedním z nich jste Vy. Jak s takovou produktivitou ovlivňujete hru celého mužstva a jakým způsobem spolupracujete s ostatními hráči, aby tým fungoval jako celek?

V této sezóně jsem se přesunul do první formace k Davidu Fialovi, se kterým jsme si velmi dobře sedli a vytváříme si řadu šancí, což je pak vidět i na kanadském bodování. David hru spíše řídí a akce rozjíždí, já je zakončuji. Zároveň chodím často na přesilové hry, ve kterých máme řadu zkušených hráčů, se kterými se body dělají jednodušeji. Celkově tým funguje velmi dobře, zlepšili jsme i obrannou fázi, ale hlavní zbraní je naše produktivita, což je vidět na počtu vstřelených gólů.

Před sezónou klub hledal nové sportovní nadšence, kteří by posílili mužstvo. Podařilo se vám rozšířit řady a zapracovat do týmu nové hráče?

Po minulé sezóně odešli někteří dlouhodobí stabilní hráči, a tak se klub rozhodl rozhodit sítě a najít nové členy. Pár kluků se přihlásilo, z Okříšek se zapojil Michal Nestrojil, který se zapojil ihned přímo do zápasů, a z okolí začali na tréninky jezdit i další sportovní nadšenci, ti však převážně zatím trénují a seznamují se s hokejbalem. Mimo soutěžních zápasů se v Okříškách každou neděli schází parta současných a bývalých hráčů, takže jsme rádi, že se i tato parta rozrostla.

Bral jsem to jako oživení k hraní fotbalu a jsem rád, že jsem do toho šel

Tato sezóna je pro Vás čtvrtou v hokejbale, alespoň podle statistik v soutěžních utkáních. Jak jste se k tomuto sportu dostal a co Vás na něm chytlo, že jste u něj zůstal?

Od dětství jsem hrával fotbal, který aktivně hraji dodnes. Do toho mě hodně baví hokej, a tak když přišla možnost vyzkoušet hokejbal v Okříškách, neváhal jsem. Bral jsem to jako oživení k hraní fotbalu a jsem rád, že jsem do toho šel. S kamarádem Tomášem Sýkorou jsme na prvním tréninku asi zaujali, a tak už jsme zůstali v týmu. (úsměv) Na hokejbale mě baví parta lidí kolem týmu a zároveň rychlost a tvrdost této hry.

Hokejbal je hodně také o komunitě. Jak vnímáte prostředí kolem druhé ligy ve vašem regionu? Překvapilo Vás něco, co jste nečekal, když jste začínal?

Ve druhé lize se utkáváme každou sezónu převážně se stejnými týmy, hráči se mezi sebou dobře znají. S kluky z ostatních týmů před a po zápase často dobře pokecáme a vlastně už víme, co od koho čekat. Komunita hokejbalistů na Vysočině je sice celkem úzká, ale zato o to víc srandy s nimi je. To platí i o našem týmu, dobrá parta je základ, bez které by to nešlo.

Ve druhé lize regionu Morava Jih není žádný klub, který by měl extraligový tým. Vnímáte nějaké výhody či výzvy, které z toho plynou, nebo se nad touto skutečností nějak nepozastavujete?

Protože se v hokejbale pohybuju pouze pár let, nijak toto neřeším. Určitě je škoda, že se v okolí nehraje vyšší soutěž, na druhou stranu, kdyby nějaký tým z druhé ligy šel nahoru, klesne počet týmů v naší lize a bude problém ji vůbec poskládat.