Celou sezónu jsem odehrál se sebezapřením, říká play maker Jakub Klíma.

Cesta brněnských Bulldogs skončila již v prvním kole, kdy zvítězil soupeř z jihu. Jedním z hlavních článků tohoto týmu byl i Jakub Klíma, který celou sezónu bojoval se zraněním, i přesto byl za své výkony odměněn i nabídkou do extraligy.

Jakube, nynější ročník pro vás skončil již ve čtvrtfinále, kdy jste nestačili na českobudějovický Pedagog. Postoupil soupeř zaslouženě a kde byla podle vás největší chyba?

Myslím, že soupeř postoupil zaslouženě. Udělal, co bylo třeba, aby byl úspěšný, a proto mohl jít v play-off dále. Největší chyba byla podle mě v naší neaktivitě a zbytečném zadrháváním hry. Tahali jsme hru zbytečně zpět a čekali. No a dočkali jsme se, jenomže konce sezony. Bylo to až moc profesorské, a to evidentně nebylo to pravé. Poté z toho pramenila také naprosto žalostná koncovka.

V základní části jste si nevedl špatně, z posledních sezón se jedná o vaše nejlepší bodové hody, čím to, že se vám individuálně dařilo?

Je to paradox, ale já mám pocit, že se mi vůbec nedařilo a neměl jsem ze hry vůbec dobrý pocit. Celou sezonu jsem odehrál díky zranění vlastně se sebezapřením, také jsem odehrál jen sotva tři čtvrtiny zápasů a poté jsem již v play-off nemohl ani nastoupit. To, jestli to bylo bodově nejlepší za pět let, určitě víte daleko lépe než já (smích).

S čím bude Brno vstupovat do příští sezóny? Pohráváte si s myšlenkou postupu do extraligy?

Myslím, že s touto myšlenkou si teď nepohrává vůbec nikdo. Nemohu mluvit za Honzu Emmera, ale myslím, že tuto sezonu bychom chtěli mnohonásobně více zapracovat mladé hráče. Vždy chceme hrát v popředí a pak děj se vůle…

1.Liga byla ve vaší kariéře nejvyšší dosaženou ligou, měl byste zájem zkusit extraligu? Byl jste již někým osloven?

Nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel. Letošní léto jsem si již možná v myšlenkách trochu zalumpačil, protože jsem osloven byl. Také ale stále díky zranění nevím, zda budu moci nastoupit. Pokud by to bylo schůdné a byl bych zdravý, nebránil bych se si extraligu vyzkoušet. Třeba se ukáže, že jsem opravdu dřevák a už o tom nebudu muset přemýšlet vůbec (smích).

Jak se ve vašem týmu snažíte zapojit mladé kluky do kádru? Dostávají dostatek prostoru? Radíte jim jako zkušenější?

Myslím, že pokud to je systematické, zvládnou se adaptovat velice rychle. Za poslední rok bych mohl jmenovat Dominika Tomana a Petra Heideho, kteří se během roku stali naprosto nepostradatelnými hráči pro náš týmový úspěch. Další mladí hráči s námi již také pravidelně trénují. Ti by mohli dostat také dostatek prostoru, ale chybí mi u nich takový ten drzý zápal a zájem. Pokud by neměli chuť se posouvat dál, nemá smysl jim prostor dávat. Klukům se snažím zajisté poradit. Jestli si ty rady vezmou k srdci již neovlivním.